Městská část Brno | Bosonohy

Třicetiletá válka začala stavovským povstáním v r. 1618 a trvala až do r. 1648, kdy byl uzavřen Vestfálský mír.

Město Brno za třicetileté války

V roce 1645 bylo Brno obléháno Švédy, kteří se zastavili i v Bosonohách. Brno čelilo obležení již podruhé, ale tentokrát byla obrana města řízena skotským podplukovníkem Jiřím Oligvou a bývalým švédským plukovníkem francouzského původu Ludvíkem Raduit de Souches. Ten přikázal spálit brněnská předměstí. Posádka v počtu asi 400 mužů, doplněná o měšťany a studenty byla soustředěna na městských hradbách. Klíčovým místem byl hrad Špilberk. S takto připraveným opevněním se postavil armádě Tornstersona o počtu asi 28.000 vojáků, navíc podporovaným dělostřelectvem Zikmunda Rákocziho. Přes veškeré úsilí (16 týdnů) se Švédům nepodařilo Brno dobýt.

Pověst vypráví, že Tornsterson 23. srpna 1645 řekl: „Pokud město nedobudu do poledne, pak odtáhnu.“ De Souchesovi se to doneslo a nechal zvonit již v 11 hodin. A tak zklamaní Švédové obléhání zanechali a odtáhli. Od té doby zvony v Brně ohlašují poledne už v 11 hodin.

Je jisté, že tenkrát Švédové „šmejdili“ i po brněnském okolí, které bylo dosti zalesněné. Hledali zpestření své obživy a možnost rabování. Žebětín a Kohoutovice v hustých lesích neobjevili, ale v naší obci dle generačně podávaných zpráv byli.

Boží muka v zahradě u Sojků na Troubské ulici byla vybudována na klenutém sklepení v době třicetileté války. V tomto sklepě byly nalezeny pozůstatky kostry, meč a zbytky zbroje. Jiný zdroj dokonce říká, že tam byla nalezena kostra vojáka u zetlelého stolu, vyhořelé svíce a uzavřeného soudku vína, jež mělo rosolovitou konzistenci. Nález nebyl nikdy archeologicky zhodnocen, takže se asi již nikdy nedozvíme, co se skutečně nalezlo.

Zdroj informací:
Miroslav Kazda: Bosonohy v událostech času, 2005.