Pamětihodnosti
Kaple na Bosonožském náměstí
V naší obci často hořelo. Nábožní lidé hledali ochranu před ohněm u sv. Floriána, a tak v r. 1713 postavili malou kapličku, kterou mu zasvětili. V r. 1854 byla přestavěna a rozšířena. Po dalších úpravách a opravách byla postavena do dnešní podoby a slouží dodnes.
Obřady v ní sloužili kněží troubské farnosti a bosonožští sedláci je vozili v bryčce, jež byla pro tento účel zakoupena.
Varhany byly do kaple pořízeny v roce 1753, ale za sto let byly vyměněny za dokonalejší. V roce 1865 byla věž opatřena zvonem a hodinami (za 300 zlatých j zhotovil hodinář Bílek z Rožínky).
Podle záznamů z kronikáře byl zvon za 1. světové války použit pro zbrojní účely, ale po válce byl nahrazen zvonem novým.
Boží muka
Na pravé straně cesty do Troubska je asi 100 m od křižovatky ulice Pražská a Troubská v zahradě u Sojků malý sloup. Je tříboký, asi 4 m vysoký, je z pálených cihel a nahoře je zakončen trojbokým hranolem se stříškou. Dle pověsti pochází z dob třicetileté války. Přesné datum postavení není známo. V průběhu času byl mnohokrát opravován.
Kaplička
Nachází se v oplocení těsně za vodojemem. Uvnitř je instalován betlém. Pověst o této kapličce říká, že pochází z doby, kdy v naší zemi řádil mor (okolo r. 1600). Jiná pověst praví, že snad pochází z dob příchodu soluňských bratří. To jsou ovšem nepotvrzené spekulace.
Cholerový sloup
Dnes stojí nad Kříby. Původně byl umístěn za cihelnou. V r. 1966 byl však přemístěn, protože musel ustoupit rozšiřování hliníkoviště za cihelnou. Sloupu se také říkalo peregrínek. Pověst o něm říká, že byl postaven v dobách třicetileté války, kdy u nás řádila cholera. Je značně poškozen povětrnostními vlivy.
Kříž u kaple
Byl postaven u bosonožské kaple v r. 1945 na místě starého kříže z r. 1866. Umístěn byl vpravo od dveří kaple. Později byl přemístěn čelně k silnici.
Kříž
Nachází se u domu bývalého cementářství Jindřicha a Julie Čoupkových. Byl postaven v r. 1823 jako výraz vděčnosti za přežití lidí v době moru. Dvakrát byl přemístěn z důvodů stavebních prací v okolí.
Kříž u Panenky Marie
Postaven byl Matoušem Gabrielem v r. 1869.
Kříž na bývalé okresní cestě do Žebětína
Budeme-li pokračovat dnes po slepé ulici Hoštická dále do polí, asi po dvou stech metrech dojdeme ke kříži.
Byl postaven v r. 1909 rodinou Čoupkových a po renovaci v r. 2004 tam opět stojí.
Kříž pod Záhumínkem (dnes ulice Křivánky)
Jan Dočekal nechal odstranit starý pískovcový kříž, původně postavený Matoušem Gabrielem, a na stejném místě postavil v r. 1966 nový kříž z bílého mramoru. V r. 1992 byl však tento kříž zničen neznámým vandalem. V r. 1998 byl kříž na náklad rodiny Melounů znovu postaven.
Kříž u tribun
Byl postaven v r. 1888 paní Marií Kiliánovou. Dnes stojí u firmy Betonmix.
Kříž na Ostopovické
Pochází z roku 1908. Dali jej postavit manželé Čoupkovi.
Pamětní deska T.G.M.
Pamětní deska T.G.M. na budově Městského úřadu.
Původní deska byla odhalena 28. října 1925 a občané naší obce chtěli jejím prostřednictvím vyjádřit vděčnost a obdiv T.G. Masarykovi. Na desce je citát T. G. Masaryka:
Ne násilím, ale smírně,
ne mečem, ale pluhem,
ne smrtí, ale životem k životu.
Deska byla zhotovena z černé žuly a k jejímu uhrazení téměř z poloviny přispělo osm, dnes bychom řekli sponzorů z řad místních spolků, řemeslníků, ale i místní záložna. Pořádaly se na ni i sbírky a podpořily ji i výtěžky ze společenských akcí. Cena desky byla 7.021,95 Kč, což byla na svou dobu nemalá částka. V 60. letech byla před touto pamětní deskou umístěna dřevěná deska znázorňující výsledky hospodaření místního JZD. 7. dubna 1962 byla tato původní pamětní deska v tichosti odstraněna a uložena na dvorku MNV. Náš tehdejší kronikář Fr. Pálka v obecní pamětní knize k této události uvádí: Občanka K… formálně koupila pamětní desku T.G.M. od MNV, která pak byla použita ke zhotovení náhrobku jejího manžela na hřbitově v Troubsku. To velice hněvalo občany. V dubnu 1968 (Pražské jaro) došel MNV k závěru, že pamětní desku je třeba obnovit. Nová deska byla pouze z tmavošedé žuly a nebyla identická s deskou původní. Citát je sice stejný, ale deska i s podobou Masaryka je jiná. O dob instalace této repliky se už představitelé obce neodvážili novou desku odstranit, a to ani po událostech v r. 1968, kdy nás okupovala vojska Varšavské smlouvy a nastala doba normalizace.
T.G.M. projížděl naší obcí třikrát a to za veliké slávy a ovací. Poprvé to bylo 11. června 1928, kdy v podvečer jel z hradu Veveří do Brna. Uvítání se zúčastnila celá obec. U Obecního domu byla postavena slavnostní brána, před kterou stála bosonožská děvčata v krojích. Přivítání se ujal starosta Vilém Brückner. Uvítal jej slavnostním projevem, obdaroval ho knihou E. Smrže Bosonohy a ujistil o oddanosti obyvatel naší obce k našemu státu. Poté se prezident podepsal do kroniky a ujížděl dále k Brnu. Za dva dny (13.6.1928) projížděl prezident Bosonohami podruhé, cestou opačnou. Jel do Rosic, Ivančic a Jihlavy. Bylo to ráno v 8:30 hod. Opět se dostavili naši občané s dětmi i zástupci obce a průjezd, tentokrát bez zastavení, se zase neobešel bez ovací. Třetí a poslední cesta se uskutečnila 17. června 1928, kdy se Masaryk vracel z Vysočiny zpět do Brna. Uniformovaní členové spolků, děti, děvčata v krojích, celkem na tisíc lidí čekalo na pana prezidenta. Starosta Vilém Brückner opět oslovil našeho prezidenta a na stupátko vyskočilo děvče Cecilie Vališová a podala mu kytici se slovy: „Abyste, pane prezidente, pamatoval na bosonožská děvčata.“ Masaryk odvětil: „Nezapomenu na ně.“ a odjel směrem k Brnu.
Pamětní deska ve školní budově
Je umístěna ve vstupní chodbě a je na ní napsáno: Budova tato vystavěna byla nákladem obce Bosonožské 1907 za panování císaře a krále Františka Josefa I. a věnována vzdělání naší mládeže. V dobách první republiky byla deska odstraněna a při poslední rekonstrukci školy opět umístěna na původní místo (našla se při rekonstrukci střešních prostor na půdě).
Pískovcová reliéfní deska
V průjezdu bývalého Dvora byla do zdi vsazena deska, na níž je erb majitele s letopočtem 1721. Při opravách domu byla deska vyjmuta, uložena a dnes je zavěšena na zdi zasedací místnosti ÚMČ Brno-Bosonohy.
Kamenná deska z pískovce
Byla umístěna na objektu kováře Fr. Dedrleho. Nápis je již téměř nečitelný. Na desce je letopočet 1743. Podle pověsti na místě dnešního objektu stávala panská kovárna, patřící ke svobodnému dvoru. Dnes je tato deska instalována v zasedací místnosti ÚMČ Brno-Bosonohy.
Socha sv. Jana z Nepomuku
Stojí ve spodní části Bosonožského náměstí. Dal ji postavit Fr. Kilián v r. 1893.
Socha sv. Floriána
Stojí v horní části Bosonožského náměstí. Ve spodní části sousoší je kovový reliéf hlavy lva s otevřenou tlamou. Kdysi z této tlamy ústila kovová trubka, ze které tekla voda do dřevěného žlabu a napájela Horní luži. Z koryta se napájeli i koně. Socha či sousoší bylo postaveno v r. 1998 členy výboru obce na počest padesátiletého jubilea panování císaře Františka Josefa I. (1848 – 1916). Voda vytékající za sousoší byla pitná a rodiče dětem často dávali kbelík se slovy: „Dojdi k Floriánku pro vodu.“
Socha sv. Trojice
Toto sousoší stojí v těsné blízkosti hostince u Čoupků. Bylo postaveno v r. 1906 nákladem pana Fr. Kučery.
Památník padlým v 1. světové válce
Je umístěn v zahrádce 5 x 5 metrů mezi Kaplí a Horní luží a byl postaven v r. 1931. Nápis „Odpočívejte v pokoji po boji“ mluví za vše. Po r. 1945 byla na pomník připevněna deska i se jmény obětí 2. světové války.
Památník obětem 2. světové války
Stojí v parčíku pod školou na místě Spodní luže, která byla již jako nepotřebná zasypaná. Původně byl po 2. světové válce postaven na památku padlým rudoarmějcům. V r. 1995 byl tento památník upraven. Pěticípá hvězda byla nahrazena mramorovou deskou s nápisem: Naše svoboda stála 28 životů … Nezapomeneme. Bosonohy 18.-25.4.1945.
Památník Vlastislava Kroupy
Stojí nad Nebosády. Vlastislav Kroupa se narodil v Bosonohách 10. března 1920. Ve Starém Lískovci založil junáckou organizaci. Byl mimořádně nadaným organizátorem a také vlastencem. Spoluzakládal studentskou organizaci Hnutí slovanské. Byl absolventem obchodní akademie a redaktorem Lidových novin.
Pro svou odbojovou činnost byl 16.11.1942 gestapem zatčen a v Kounicových kolejích nelidsky mučen. Pak byl odvezen do Vratislavi. V den popravy 27.4.1944 napsal domů svůj poslední dopis, jenž byl v r. 1971 uveřejněn v tisku.
Výňatek z dopisu: Drazí rodiče, příbuzní a známí. Píši Vám poslední dopis, neboť večer budu popraven. Děkuji Vám za vše, co jste pro mne učinili. Nikdy v životě jsem nepoznal, co je to strach a také dnes ne. Jsem hrdý, že umírám jako voják lepšího zítřka, a lituji pouze, že mám jen jeden život, který mohu milované vlasti obětovat. Jen žádné sentimentality a pamatujte, že život je tvrdý boj. Loučím se s Vámi se všemi, s vlastí, národem a ostatními lidmi dobré vůle.
Večer téhož dne byl popraven. Bylo mu 24 let. Stal se tak příkladem hrdinství a vlastenectví pro naši mladou generaci. Pomník stojí na místě, kam často chodíval na procházky. Za přispění rodičů pomník postavili junáci ze St. Lískovce. Odhalení se konalo v létě 1946 za účasti několika představitelů Bosonoh, St. Lískovce a junáků obou obcí.
Dub Troják
Na rozhraní bosonožského, kohoutovického a žebětínského katastru nalezneme mohutný starý dub, který od dávných časů nese název Troják. Schází se u něj tři lesní cesty vedoucí do tří obcí: Bosonoh, Kohoutovic a Žebětína. Od r. 1987 je vyhlášen památným stromem a v příměstských brněnských lesích je nejstarším a nejmohutnějším dubem. Jeho stáří je odhadováno na více než 200 let. Je vysoký 23 m a obvod kmene ve výšce 1,3 m je 365 cm.
Kilianova vrba
Strom roste na neoploceném soukromém pozemku ve východní části Bosonoh, 50 m vlevo od silnice v ul. Pražská, 30 m za domem č. 21. Vrba je z dálky viditelná jako dominantní strom této části obce. Je nejmohutnějším stromem tohoto druhu na Moravě i v ČR (obvod 788 cm, výška 25 m, stáří 120 let). Roste v původní přirozené lokalitě nivy potoku Leskava, kterou v minulosti tvořily podmáčené louky, dnes většinou odvodněné a přeměněné na soukromé zahrady.
Kmen strou se ve 2 metrech své výšky rozdvojuje na dvě hlavní kosterní větve o průměru 1,5 m. Vlastní koruna začínající ve výšce 7m je rozložitá, oválného tvaru, o průměru 20 m. Strom je zdravý, bez jakýchkoliv stop napadení dřevokaznými houbami. V r. 2001 byl odborně ošetřen a konzervován.
V červnu 2013 bylo zjištěno, že u památné vrby došlo k odlomení jedné ze spodních kosterních větví, která byla značně prohnilá. Vzhledem ke stáří stromu je pravděpodobné, že hniloba se nachází i v ostatních částech stromu, k zajištění provozní bezpečnosti bude proto nezbytné provést redukci zejména vodorovných větví a postupně korunu zmenšovat, až na případné torzo. Je nutné provedení bezpečnostního řezu, redukce koruny a kontrola, popř. výměna stávajících vazeb. [cit. z rozhodnutí OŽP MMB]
Bosonožský hájek
Je to malý lesík na západní straně naší obce v blízkosti Veselky. Starší občané v minulosti říkali: „Jdu na hříbky Vzadu.“ Po vegetační stránce představuje zachovalou a floristicky velmi bohatou teplomilnou doubravu. Tato lokalita je významná i po stránce mykologické. Roste zde přes 310 druhů hub. Přírodní rezervací byl vyhlášen v r. 1985.
Zdroj informací:
Miroslav Kazda: Bosonohy v událostech času, 2005.
Bosonohy - publikace vydaná k 760. výročí první písemné zmínky o městské části Brno-Bosonohy, 1997.
Vytvořeno 22.1.2012 20:15:09 - aktualizováno 1.6.2020 14:52:10 | přečteno 1913x | ernest