Samospráva
Územní samospráva je garantována Ústavním zákonem č.1/1993 Sb., (Ústava ČR); Usnesením předsednictva ČNR č.2/1993Sb., (o vyhlášení Listiny základních práv a svobod); Ústavním zákonem č.347/1997 Sb., (o vytvoření vyšších samosprávních celků); Zákonem č. 36/1960 Sb., (o územním členění státu); Vyhláškou č. 546/20202 S., (o stanovení okresů ČR); Sdělením č.181/1999 Sb., (o přijetí Evropské charty místní samosprávy a Zákonem č. 128/2020 Sb., (o obcích – obecní zřízení).
Vybraná základní ustanovení zákona č. 128/2000 Sb., o obcích
§ 1 Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce.
§ 2 (1) Obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. (2) Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem.
§ 5 (2) Statutární město je samostatně spravováno zastupitelstvem města; dalšími orgány statutárního města jsou rada města, primátor, magistrát a zvláštní orgány města. Městská část územně členěného statutárního města je spravována zastupitelstvem městské části jako jejím nejvyšším orgánem; dalšími orgány městské části jsou rada městské části, starosta městské části, úřad městské části a zvláštní orgány městské části (např. komise pro projednávání přestupků).
§ 7 (1) Obec spravuje své záležitosti samostatně jako "samostatnou působnost". (2) Státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen obci, vykonává obec (její orgán) jako svou „přenesenou působnost“.