Titulní stránka Brno-Bosonohy  - oficiální internetové stránky městské části

Vznik ochotnického divadla v Bosonohách (konec 19. století a začátek 20. století)

Na konci 19. století se v Bosonohách začalo provozovat ochotnické divadlo zásluhou nadučitele Jan Hejla, který se svými žáky za nepředstavitelných obtíží secvičoval různá divadelní představení.

Meziválečné období

V roce 1909 se ustavují tělocvičné jednoty Sokol a Orel a ujímají se ochotnické a divadelní činnosti. Divadelní hry se většinou hrály v hostincích u Čoupků a Brücknerů. K postavení Orlovny do podoby, jak ji známe dnes, došlo v roce 1939. V této budově, ale i v hostinci u Čoupků se konaly plesy, různá kabaretní vystoupení, setkání s významnými hosty, valné hromady a posléze i pohostinská divadelní představení a samozřejmě pravidelná představení místních ochotníků.

V letech 1909 až 1941 sehrál Sokol následující představení:

Ani jednota Orel v divadelní ochotnické činnosti nezůstávala za Sokolem pozadu. Dobové záznamy dokumentují, že Orel byl rovnocenným soupeřem a o dramatickou činnost se zasloužil rovnou měrou jako Sokol.

V letech 1909 až 1948 sehrál Orel následující představení (záznamy nejsou bohužel v kronice uvedeny pod jednotlivými léty):

V dramaturgii místní učitelky paní Aloisie Lesáková a v režii pana Rudolfa Kuby bylo sehráno celkem sedm pohádek:

Svatoň a Milena

Zlatý pták

Zlatá nit

Krakonoš

Kašpárek a Šmidra

Vězeň na Křivoklátě

Zvony štědrovečerní

Období druhé světové války a následná léta do roku 1948

 Toto období není dostatečně písemně doloženo a svědčí o zcela jiných starostech lidí té doby. Na ochotnické divadlo v Bosonohách se v této době nezapomnělo. Několik představení sehrál Sokol i Orel. Působily zde staré i nové tváře. Mezi nové tváře patřil i Antonín Špaček, který se v roce 1939 přistěhoval ze Slovenska a začal v Bosonohách působit pro divadelní scénu. Do divadelní činnosti se zapojil jako herec i jako režisér. Pracoval s dětmi i dorostem a později se zapojil i do činnosti nové nastupující generace ochotníků šedesátých let.

Ve válečných letech byla činnost Orla zastavena, avšak Orlovna byla převedena pod správu spolku „Beseda“. Zde se odehrála řada divadelních představení a dalších kulturních akcí. Řada dalších se konala v sále u Čoupků. V těchto letech se již projevují snahy o zformování pravidelného pořádání divadelních ochotnických představení.

Druhá polovina 20. století

V padesátých letech se již projevují snahy o zformování divadla, které by navázalo na předválečné divadelní aktivity Sokola a Orla – potažmo spolku „Beseda“. V r. 1951 byla Orlovna na základě rozhodnutí mocenských a politických složek převedena do správy TJ. Sokola. Tato organizace se však musela již přizpůsobit politickému klimatu té doby. Spolek „Beseda“ byl rozpuštěn. Orlovna se od té doby stala jediným stánkem pro pořádání divadelních her. Divadelní aktéři bez rozdílu bývalé orientace k jednotám se spojili ve snaze dělat dobré divadlo.

V roce 1952 zakládají Antonín Špaček a Jaroslava Špačková dětský soubor. Děti jsou ve stáří od 8 do 10 let. Hrají se pouze pohádkové hry. Jsou to „Čarovné květiny“ a „Sůl nad zlato“.  V roce 1955 vzniká mládežnický soubor, který pod vedením Emiliie Kalodové hraje „Selskou lásku“. Posléze se oba soubory spojují a hry se dále uskutečňují pod T.J. Sokol.

Přehled divadelních her z tohoto období:

V komedii „Uličnice“ již nehrál stálý člen souboru – p. Vašek Pavlát, který by v té době již vážně nemocen. Po uvedené této komedie se ochotnický soubor již nedokázal zkonsolidovat. Příčin bylo několik. Hry byly náročnější jak organizačně a technicky, tak dramaturgicky i režijně, ekonomicky i časově. Laťka byla příliš vysoko. Jednotliví aktéři se rozešli za starostmi každodenního života a zůstaly jen vzpomínky.

Konec 20. století - současnost

Na počátku byli „Křemílci“

Začátkem devadesátých let nastupuje nová generace ochotnického divadla, která je podporována mnohými dosud žijícími divadelními předchůdci.

Na počátku nové éry ochotnického divadla v Bosonohách stojí mládež troubské farnosti „Křemílci“. Mládež se setkává při mších svatých, na výletech, o prázdninách.... Společně zažívá množství akcí a jednou z nich je pravidelné hraní divadla pro širokou veřejnost. První hru nacvičili již v roce 1990.

Jedny z prvních divadel se hrávaly na zahradách při opékání špekáčků. Až později se usídlili v Bosonožské orlovně, kde mají domovskou scénu dodnes. V průběhu devadesátých let začali hrát pohádky. Tato tradice vydržela s menší přetržkou až dodnes.

Nynějšími režiséry jsou Petr a Anna Juráčkovi

Představení odehraná Křemílky (novodobější historie od roku 2007):

Princezna z chaloupky (2007)

Zlatovláska (2008)

Dlouhý, Široký a Bystrozraký (2009)

Kocour v botách (2010)

Amaterský divadelní spolek Křemen

V roce 1999 vznikl Amaterský divadelní spolek Křemen jako pokračovatel divadelníků z Křemílku. 

Zatím byla odehrána tato představení:

Cvokstory - hra o bláznivých dějinách 20. století (1999)

Blázinec na cestách (2001)

Charleyova teta (2005)

Vlak duchů - divadelní komedie s detektivní zápletkou (2007)

Svatba sňatkového podvodníka (2008)

Je to v genech (2009)

Manželství na druhou (2010)

Premiéry her se konají v Bosonožské orlovně a reprízy v Křižanově, Jaroměřicích nad Rokytnou, Budišově, Vítonicích u Znojma, v Lažanech a Žebětíně. Postupně se tak spolek propracovává až na 10 představení od každé hry.

Divadelní spolek čítá zhruba 15 lidí, kteří jsou dle možností a zájmu obsazováni do nových her. Postupně někteří z nás odchází (těhotenství, rodina...), jiní naopak přichází a doplňují naše řady.

Nynějším režisérem je Miroslav Čoupek.

 Divadelní spolek Vochomůrka

O letních prázdninách 2008 se začal formovat Divadelní spolek Vochomůrka (jakožto další alternativa Křemílkům a Křemenům). Iniciátory vzniku byli David Koutný, Karel Křivánek a Tom Kratochvíl, vespolek odrostlí Křemílci. Zpočátku nebyla moc důvěra v to, že se povede složit fungující spolek, ale nakonec iniciátoři dokázali sehnat deset schopných lidí ve věku od čtrnácti do čtyřiadvaceti let a začali s nimi cvičit první autorskou hru – „Nejistou šichtu“. Zkoušky probíhaly od poloviny listopadu 2008 a premiéra byla 8. března 2009 v Bosonožské orlovně. I nadále chce spolek nacvičovat hry, které si sám píše.

Výše uvedené tři divadelní spolky se skládají z herců z Bosonoh, Troubska, Ostopovic, Střelic, ale i z širšího okolí. Mnozí herci vystupují ve všech spolcích dohromady. Každá skupina lidí se snaží o trochu jiný typ her, přesto panuje mezi těmito divadelníky velké kamarádství a spolupráce. Spojuje je divadelní duch.

Odehrané premiéry:

Nejistá šichta (2009)

Policejní Odysseia (2010)

Úprava orlovny pro divadelní účely

Orlovna od svého postavení (1938) sloužila pro divadelní představení. Měla své orchestřiště, kulisárnu, propadlo, nápovědu, osvětlení, oponu a další. V posledních desetiletích se však mnohé zařízení zrušily, přestaly fungovat. Proto je nyní velmi nutné divadelní zázemí zlepšovat pro zkvalitnění zázemí nejen pro herce, ale i diváky.

Společnými silami a díky finanční pomoci diváků a sponzorů se postupně daří vylepšit divadelní zázemí v orlovně – v roce 2007 byla zakoupena nová opona a výkryty, v roce 2008 a 2009 proběhla rekonstrukce divadelního osvětlení a byla znovu vybudována kulisárna ve sklepě pod jevištěm, která sloužila již jejich předchůdcům.

A co nás ještě čeká? Úprava akustiky v sále – zakoupení nových výkrytů, závěsů, akustických prvků, oprava podlahy jeviště, dovybavit osvětlení a mnohé další.

Díky těmto opravám a mnohým zkušenostem vznikají další akce na podporu divadla v Bosonohách. Jednou z nich je i organizování Divadelního jara – přehlídky divadelních spolků v průběhu zimních a jarních měsíců. Pravidelně do Bosonoh přijíždí divadelní spolek Tyjátr z Křižanova, ochotnický spolek z Budišova a nově i Divadelní spolek Vosmikráska a Katanský střední věk..

Přejme si, aby divadlo v Bosonohách nadále vzkvétalo a dokázalo herce semknout a povzbudit a diváky mile potěšit.