Bosonohy >  Městská částHistorieNejstarší záznam o Bosonohách

Nejstarší záznam o Bosonohách

Nejstarší zmínka o Bosonohách je obsažena v listině z roku 1237, která se zmiňuje o "směně zboží v Bosonohách za statky v Medlanech, Březovicích, Vážanech v době, kdy mu toho času vojsko učinilo škodu" s plebánem (farářem) kostela sv. Petr v Brně, Zdislavem.

V listině se uvádí:

Ve jménu svaté trojice a nerozdílné jednoty amen. Václav, z Boží milosti čtvrtý král český, Zdislavovi, faráři kostela Sv. Petra v Brně a jeho nástupcům na věky.

Nespolehlivá je lidská paměť, a trvá (co je) napsané a to když trvá, trvá i čin, svěřený svědectví písma. Proto všem přítomným i budoucím, kteří budou mít možnost nahlédnout do tohoto zápisu, ať je vyhlášeno svědectvím přítomných, že považujeme za platné věrnému našemu knězi Zdislavovi, faráři chrámu svatého Petra v Brně, výměnnou smlouvou slavnostně a zákonitě vyhlášeno, že vše, cokoliv vlastníme ve vsi Bosonohy, až obdělané nebo neobdělané se všemi náležitostmi polí, loukami, pastvinami, lesy a ostatním jakéhokoliv jména připisujeme uvedenému kostelu a výše zmíněnému Zdislavovi a jeho nástupcům.

A poněvadž úkon výměny postupuje tak, že jeden z vlastníků tuto dohodu uděluje, aby naopak druhý stejně tolik nebo ještě více dal ze svého, jestliže se to hodí, rovněž náš farář Zdislav postoupil nám ze statků v Medlanech a Březovicích, náležejících škole při kostele svatého Petra, a ze statků ve Vážanech a Březové, náležejících střídníkům a jiným lidem kostela, se všemi náležitostmi polí, loukami, pastvinami a lesy. Výměna bude nerovná, poněvadž víc z našich statků ke kostelu připadne než z majetků uvedeného faráře (nám). Přesto vše, co jsme měli v Bosonohách, převedli jsme to této výměny pro věrnost a služebnost jeho za škody a loupeže způsobené kostelu od našeho vojska. Jmenovaný náš kněz pro větší platnost předem oceněné výměny nás poctil dvěma koňmi v hodnotě dvaceti marek. Aby tato ustanovení zůstala trvale neporušena na věčné časy, dali jsme tuto listinu opatřit naší pečetí a dole podepsanými svědky, jejichž jména dále následují:

Otto, purkrabí z Donína, Arnold, hrabě z Hukvaldu, Mikuláš, syn Borutův, Boruta, syn Borutův, Albert, syn Našeplukův, Zbraslav, podčíšník český, Dalibor, mladší podkomoří český, Ondřej ze Všechrom, Milíč a jeho bratři Zlebor a Dyik, Přibyslav a Volkmar, Záviš z Březníka, Bohuš z Tasova, Rym ze Židlochovic, Karel a jeho bratři Benko a Luclav z Říčan, Náhrad z Ořechova, Štěpán z Troubska, Ondřej, syn krajského správce Česlava z Čech, Konrád, písař brněnský, purkmistr Štěpán z Ostopovic, Ota, kanovník boleslavský, Siro, kněz pana krále, Jindřich, farář z Kosten, Bruno, měšťan brněnský, Alrám, Peregrinus, Petr, syn Šimonův, Syfrid a jeho bratři Oldřich a Verehard, Albero z Chebu a četní jiní.

Dáno v tomto milostivém létě 1237, 9. indikce dne 14. srpna. Dáno v Brně rukou notáře Viléma.

Musíme si uvědomit, že rok 1237 nemůže být rokem založení naší obce. Bosonohy musely existovat už dříve. Kde by se jinak zničehonic mohlo v Bosonoháh "zboží" vzít? K tomu ještě přispívají jiné prameny, z nichž vyplývá, že "zakladatelka oslavanského kláštera Heilwida postoupila své pozemky  a vinohrady v Bosonohách řádu benediktínů" v roce 1225.

Zdroj informací:
Miroslav Kazda: Bosonohy v událostech času, 2005.